Proč najednou míří firma s desetiletou historií na pražskou burzu a proč zrovna na trh Start, a ne na hlavní trh?

Ono to rozhodnutí krystalizovalo již déle. V době, kdy jsme vypláceli našeho do té doby významného společníka Jablotron, jsme museli sáhnout po ne úplně zanedbatelném proúvěrování. Již tehdy se začala rodit myšlenka, že by nemuselo být špatné si trochu uvolnit ruce od bankovních produktů.

V tomto rozhodnutí nás ještě utvrdila současná situace na trhu a celkově poměrně komplikovaná doba, se kterou tehdy nikdo úplně nepočítal. To, že pustíme kus firmy, nám umožní se zbavit bankovních závazků a soustředit veškerou energii místo toho na produkty a rozvoj firmy.

To je ale pouze jeden důvod, ten druhý souvisí s tím, že nás poslední roky pravidelně oslovují různé subjekty s nabídkou odkupu. To je na jednu stranu lákavé, ale podobní hráči mají zpravidla zájem koupit celou firmu a my nechceme ani exitovat, ani se vzdávat kontrolního podílu, protože nás práce pořád ještě baví. Právě burza přitom představuje cestu, jak si na jedné straně udržet kontrolní většinu a na druhé získat potřebný kapitál na další rozvoj. Zároveň nám to přijde jako asi nejčistější forma účasti dalších subjektů ve firmě.

Vedle snahy získat nějaké zdroje a uvolnit si ruce od bankovních produktů jsou zde ještě některé méně intuitivní sekundární důvody, jako třeba lepší komunikace k veřejnosti. Již tím, že jste na burze, tak jste více na očích, více se o vás píše a podobně. Další věc, kterou máme potvrzenou od jiných subjektů, jež na trh Start šly, je, že jim samotný fakt, že jsou kótovány na burze, pomohl u některých zahraničních zákazníků. Kótovaná firma působí důvěryhodněji. V Česku tento faktor nemá až takovou váhu, protože zde chybí delší tradice, ale například na německém trhu to pro zákazníky již něco znamená.

A proč Start, a ne hlavní trhy? My jsme popravdě o té „velké burze“ ani neuvažovali. Myslím, že nejsme úplně velikostí subjekt, který by na tuto burzu byl vhodný.

Minimální podmínky pro hlavní trhy by se vám nejspíš splnit podařilo, naopak Start je již i pro mnohem (až čtyřikrát) menší firmy. Nevadí vám například to, že se vaše akcie na Startu budou obchodovat v kratším časovém oknu než na hlavních trzích?

Na druhé straně mám za to, že Start je pro menší subjekty podstatně jednodušší jak na obsluhu, tak na práci s rizikem. Frekvence obchodování na Startu se od jeho počátků významně posunula, takže rozdíl mezi hlavními trhy a Startem není pro příležitostného obchodníka nebo investora nijak zásadní. (Trh Start začínal s obchodováním akcií s frekvencí jednou za měsíc, od letošního jara se zde ale akcie obchodují na denní bázi, byť pouze od 9.00 do 12:30, tedy zhruba polovinu doby, kdy se obchoduje na hlavních trzích – poznámka redakce.)

Pražská burza nemá historicky úplně ideální pověst, vedle menší likvidity ji provázejí i aféry, jako například KIT digital. Neuvažovali jste o vstupu na nějaký obdobný zahraniční trh, například na Varšavskou burzu, která nabízí o dost větší likviditu, ale jinak podobné podmínky pro vstup menších firem?

Nemohu říci, že bychom byli vyloženě přehnaně vlastenečtí, ale přišlo nám sympatické a zároveň coby českému subjektu i zcela přirozené se právě toto pokusit aktivně měnit a ten český trh trochu více rozhýbat. Nechci ale, aby to zase vyznělo, že jsme nějací namyšlení megalomani. Spíše chceme přispět svojí troškou do mlýna. Také je to dáno tím, že máme na Pražskou burzu nějaké osobní vazby, což se o těch zahraničních říci nedá. Také podpora a přístup lidí z Pražské burzy nám byl velmi sympatický a připadal nám seriózní, takže to bylo do určité míry možná i pocitové rozhodnutí. Jsme v tomto ohledu možná ještě příliš nebyznysoví a bereme to více osobně než pragmaticky.

Kolik peněz tedy nakonec plánujete tímto způsobem (alespoň v první fázi) vybrat a jak velký podíl firmy chcete pro investory uvolnit?

Chceme uvolňovat, zde je ale důležité slovíčko „až“, nějakých 47 % společnosti. To, kolik budeme uvolňovat nyní, bude záviset na počátečním zájmu a také na tom, jak nás trh ocení. Co je důležité, je fakt, že si coby všichni čtyři společníci chceme zachovat kontrolní většinu. Kromě toho jsme minulý týden nabídli 20 kmenovým zaměstnancům koupit si akcie eMana za zvýhodněných podmínek. Jedná se o relativně malý podíl, který v součtu představuje 2,3 % firmy.

Nebojíte se, že v okamžiku, kdy dojde k IPO, tak tito zaměstnanci akcie pustí na trh a srazí tak cenu, což odradí další investory?

Může se to samozřejmě stát, ale myslíme si, že se nejedná o až tak zásadní podíl, a navíc některé z těchto zaměstnanců znám řadu let a myslím si, že to brali naopak velmi osobně, tedy coby projev ocenění jejich loajality vůči firmě, a tam bych podobné jednání nečekal. Je možné, že to někdo pojal čistě spekulativně a nikomu to nevyčítám, ale nemyslím si, že to s trhem nějak zásadně pohne. I kdyby nakonec ten kurz po IPO šel dolů, tak si nemyslím, že by nás to nějak zásadně ohrožovalo. Mnohem více by nás mělo ovlivňovat to, jaké budeme mít hospodářské výsledky a jak se nám bude dařit růst (letos má firma nakročeno ke 170 milionům obratu – pozn. redakce).

Váš vstup na pražskou burzu se minimálně jednou odsouval, stálo za tím podcenění technické přípravy, nebo do toho zasáhla pandemie?

My jsme původně plánovali vstup právě na dobu, kdy na plné obrátky pandemie koronaviru vypukla. To nás samozřejmě přimělo zvažovat, co dál. Po konzultaci s oběma subjekty, které nás na burzu vedou, tedy advokátní kancelář Havel & Partners a skupina Starteepo, jsme se ale rozhodli, že na původních plánech nic měnit nebudeme. Starteepo zjišťovalo potenciální zájem především mezi většími institucionálními investory a ukázalo se, že ze strany fondů tam zájem navzdory nejisté situaci na trzích je. Samotné Starteepo disponuje vlastním fondem, jehož prostřednictvím hodlá samo také investovat.

Když bych to měl nějak shrnout, tak máme poměrně solidní jistotu, že významný objem akcií upíšeme. Pro tento typ investorů je navíc částka, pro kterou si na burzu jdeme, prakticky pod jejich rozlišovací schopnost a je to spíš určitý projev snahy podpořit místní trh. Pokud si míříme na burzu pro rozmezí 40 až 50 milionů, tak bych si troufl tvrdit, že nějakých 35 milionů již máme de facto upsaných, a to jsme ještě pořádně nezačali obcházet všechny velké fondy, které přicházejí v úvahu.

Abych se ale úplně nevykroutil z otázky, proč došlo k posunu, tak bych řekl, že za tím stojí dva hlavní důvody – za prvé jsme byli se Starteepem možná až příliš ambiciózní v rychlosti přípravy (a to přitom zatím všechno jde téměř jako hodinky) a druhý důvod je to, že nás trochu zdržel právě nápad s vydáním zaměstnaneckých akcií. S tímto nápadem se totiž v původním plánu nepočítalo a přidali jsme jej až v okamžiku, kdy již byl celý přípravný proces spuštěný.

Svůj čas si samozřejmě vyžádaly i potřebné právní změny jako transformace společnosti na akciovou, primárně to ale bylo podcenění časové náročnosti celkové přípravy.

Kolik akcií v první vlně na burzu zamíří a, což z toho trochu vyplývá, jaká by mohla být jejich zaváděcí cena?

Původní čtyři zakladatelé si ponechávají 51 procent společnosti, něco přes 2 procenta získali členové týmu, zbylých necelých 47 procent bude nabídnuto formou veřejného úpisu investorům. Zaváděcí cena by se mohla pohybovat okolo 51–58 korun na akcii (lot by mohl začínat na zhruba 25 tisících korunách).

Co všechno pro vás příprava vstupu na burzu obnášela a objevilo se něco, co vás překvapilo?

Já začnu odzadu. Určitě si nemyslím, že by nás něco vyloženě překvapilo. Hlavním důvodem je ten, že jsme si ke vstupu přizvali dva renomované subjekty, a to právní kancelář, s níž dlouhodobě spolupracujeme, a Starteepo, které na trh Start již nějaké subjekty úspěšně umístilo. Pokud jde o rozsah přípravných prací, tak jsem vlastně spíš čekal, že to bude horší. Na druhé straně bych měl ale říci, že tam zatím ještě nejsme. Momentálně je náš finální prospekt na cestě do ČNB a je možné, že se nám ještě vrátí k přepracování a nakonec se ukáže, že ten proces až zase tak jednoduchý nebyl.

Jednotlivé kroky se skládaly z toho, že bylo třeba připravit pro potenciální budoucí investory investiční teaser (prezentace firmy a jejího hospodaření), proběhlo nacenění společnosti, které jednak provede samotná burza, ale sekundárně jej dělají i samotní budoucí investoři podle toho, kolik by očekávali podle vašich hospodářských výsledků a zákazníků, že by měla mít firma hodnotu. Další krok je samotná změna právní formy na akciovou společnost a v našem případě jsme si to ještě trochu zkomplikovali tím, že jsme řešili zaměstnanecké akcie. S obojím je spojena vleklá administrace a příprava smluv.

V neposlední řadě pak připravujete prospekt, což je poměrně obsáhlý dokument, kde ve spolupráci s právníky a vaším finančním partnerem předkládáte všechny vaše ekonomické a právní doklady a zároveň s ním předkládáte odůvodnění, proč chcete na burzu jít. Další věc, která je s tím spojená, je i nezanedbatelná komunikace. Najednou se musíte mnohem aktivněji prezentovat, abyste byli atraktivní pro investory.

Celý rozhovor dostupný na: https://www.lupa.cz/clanky/jiri-horyna-eman-na-burzu-se-jdeme-osvobodit-od-bank-kotovana-firma-taky-pusobi-duveryhodneji/